Pošli to dál:

Kompletní, velmi krátký pohled do historie S U P

Je těžké vypátrat kdy paddleboarding skutečně začal. Abychom se k tomu dopátrali, je zapotřebí přesně definovat co je to paddleboarding a specifikovat styl. Pádlování se ale stalo tak rozmanitým a živím sportem, který se odchyluje od přísné definice a ponechává své kořeny nepolapitelné. I teď jediné konstantní definice jsou, že stojíte na prkně a v ruce máte pádlo.

Zdá se, že stání v nějaké podobě na prkně je věc stará už tisíce let. Starověké kultury z Afriky do Jižní Ameriky používaly prkna, kánoe a další plavidla poháněná dlouhou hůlkou pro přepravování, válčení či jen tak pro jízdu na vlnách. Jako pádlo používali bambusovou tyč, kterou se odráželi ode dna, nebo jí lovili ryby. Po dlouhém dni rybaření se pro zábavu jen tak proháněli vlnami. Je dost možné, že tohle jsou opravdové kořeny surfování.

Zatím co pádlování ve stoje (stand up – SUP)se mohlo vyvinout na mnoha různých místech po celém světě, moderní surfování má nepopiratelný původ od Polynésijských předků. V roce 1778 kapitán James Cook odcestoval na Havajské ostrovy a stal se tak prvním Evropanem, který viděl surfování havajských lidí. Jezdili buď na kánoích nebo na speciálně vyřezávaných deskách ze stromu Koa. Náčelník vesnice měl největší desku někdy až 5 metrů dlouhou. Méně významní vesničané měli 2 až 3 metry dlouhou desku. Vzhledem k velikosti desek se často používalo pádlo, aby se vůbec dostali na vlny.

  • John Zapotocký – otec moderního surfování

Moderní paddleboarding má svoje  kořeny na Havaji také. Ve čtyřicátých letech instruktoři Duke Kahanamoku, Leroy a Bobby AhCoy vzali pádla a postavili se na svá prkna, aby měli lepší výhled na svěřené surfaře a přicházející vlny. Pádlo jim pomáhalo při kormidlování a prodírání se vlnami. Omezený zraněním z autonehody, které mu znemožňovalo klečet a plavat, Bobby na prkně stál a s pověstnou cigaretou připevněnou na paži a foťákem na krku pokřikoval rady na surfaře.  Jeho bratr Leroy a otec John se po vzoru také na prkně čas od času postavili. A tak se narodil Beach Boy Surfing.

V roce 1980 James Davis, který se živil jako cestovatel a fotograf, zaznamenal na Havaji několik záběrů surfařů, kteří na prkně stáli oblečení a s kloboukem na hlavě. Oblečení se na vodě zdálo divné, ale rozhodně to neodmyslitelně odlišilo paddleboarding od surfování. AhChoy tuto zábavu ukázal Johnovi Zápotockému, který by mohl být považován za otce moderního surfování. John byl na Havaji poprvé v roce 1940 a do oceánu se zamiloval a svůj život trávil tam. Od té doby co viděl ostatní jako AhChoy a jeho bratry na prknech stát, postavil se také a surfoval s pádlem v ruce.

  • Bobby AhCoy 

Během těch starých časů byl pravidelným sportovcem a to v plavání, potápění, paddleboardingu a závodění na kánoích. Stal se tak ikonou mezi plážovými kluky, že mu dali přezdívku Pearl Diver (lovec perel). John je nejstarší paddleboardista a surfař na světě. Stále pravidelně chodí na pláž Waikiki několikrát týdně a je ikonou moderních surfařů a vodáků. I ve svých 60ti letech je spolu s mladšími surfaři ve vlnách jako doma.

Nicméně před těmito vynalézavými a hravými surfaři z Havaje se kořeny paddleboardingu datují od prvního desetiletí dvacátých let. V Tel Aviv převzali myšlenku prken s pádly plavčíci od rybářů. S plochou jeden a půl metru a pomocí dvojitého pádla mohli plavčíci rychle doplout za osobou v nesnázích a dopravit ji včas na břeh. Díky stání měli dobrý výhled a tonoucí nezmizel nikdy z dohledu. Přestože desky na to nebyly navrženy, plavčíci na nich srufovali při cvičení záchranných technik.

Pravděpodobně první fotografický záznam zachycený Peterem Henry Emersonem, který zachytil člověka stojící v kotvišti bažinách East Anglia se nazývá Quanting the Marsh Hay. Novější orientační fotografický záznam se objevil při natáčení  na Oxbow, když se Dave Kalama rozhodl vzít do rukou pádlo před pouhými deseti lety. Je to jedna z událostí, která vyvolala rychlý nárůst popularity paddleboardingu.

Díky velké oblibě surfování v šedesátých a poté znovu osmdesátých letech byl paddleboarding pozapomenut. Jedno líné odpoledne kdy Dave vytáhl pádlo na vodu, bylo brzy následováno Brianem Kealuanem, Rickem Thomasem, Archie Kalepou a Lairdem Hamiltnem, kteří začaly s paddleboardingem jako alternativou surfování, které začalo jít do ústraní.

Se vzrůstající popularitou na pláži Makaha se Brian Keaulana rozhodl přidat v roce 2003 „Beach Boy Surfing“ na světově uznávanou „Buffalo Big Board Contest“. Odpověď byla ohromující, kolem 50 ti účastníků vstoupilo do Stand-up divize, která zahrnovala mnoho elitních havajských vodáků a surfařů světa. Fotografie Lairda Hamiltona byly vyzdvihnuty surfařskými médii a během pár měsíců začal první vzestupný boom.

Tak bylo řečeno. Ovšem dva brazilští surfaři Osmar Goncalves a Joao Roberto Hafers možná stejně tak dobře začali s paddleboardingem ještě před Havajany a vznikem jejich fotek umístěných v surfařských magazínech.  Fotka s jízdou na prknech s názvem Tabua Havaianna, kterou vytvořil Julio Putz, mohli být tito dva surfaři rozhodně průkopníky. Byli prostě na správném místě ve správný čas, aby zveřejnily svoje fotky, kde byli vidět i dychtiví obyvatelé koukající na nový aspekt surfování.

Jiný radikální sufař zkusil na vlnách lyže, Fletcher Burton z Kalifornie tím také mohl být připsán jako průkopník paddleboardu. Pádloval vlnami začátkem devadesátých let na kajaku, který byl připevněn na lyžích. V momentě kdy se objevila vlna, surfoval a stavěl se na nich tak, jako se pokročilí surfaři staví dnes. Nicméně negativní stigma lyží zaznamenala, že žádný surfař tohle nebral vážně. Kdyby se tak stalo, možná by paddleboarding tak jak je vnímán teď, mohl být již před deseti lety.

Navzdory přítomnosti inovačních surfařů a paddlerů na jiných místech, zůstala moderní verze paddleboardu jen havajskou záležitostí, dokud ji Vietnamský veterán Rick Thomas nepřivezl zpět do Kalifornie v roce 2004. Mohlo by se tvrdit, že díky jeho vlivu se paddleboarding stal světovou záležitostí.

Paddleboarding byl potřebným dechem čerstvého vzduchu do průmyslového odvětví, které zažívalo svoji slávu v šedesátých letech.  Nepřetržitý a elitářský surfing se stal velice komerčním multimilionovým obchodem, kdy všichni od Kansasu po Califonii nosili surfařské oblečení, mluvili o něm a surfovaním žili. Surfaři se separovali od nesurfařů, surfařů začátečníků, jako by byli méněcenní. Vyhazovali je ze svých osvojených oblastí a pláží.

Naopak paddleboarding svojí jednoduchostí a dostupností umožnil užívat si vln všem. V celé USA a nyní i v Evropě a Austrálii i v nitrozemí začali lidé používat paddleboardy jako náhradu za kanoe nebo kajak..

Zajištění skvělého zpevnění těla, krásného výhledu pod i nad vodou, možností plout v mělkých i hlubokých vodách, se toto rekreační plavidlo stává surfovací tradicí a do roku 2009 byl tento sport nejrychleji rostoucí z kategorie paddlesportů v Severní Americe.

V roce 2008 americká pobřežní hlídka klasifikovala SUP desky jako plavidla, stejně jako jsou kánoe a kajaky. Zdá se, že z tisíce let starých kořenů zůstane pádlování na prkně ve světě jako moderní sport.


Pošli to dál: